Vratislav II. z Pernštejna

Vratislav z Pernštejna
Vratislav z Pernštejna v řádovém rouchu Zlatého rouna (70. léta 16. století)
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci: 1566 – 27. říjen 1582
Panovník	Maxmilián, Rudolf II.
Předchůdce	Jáchym z Hradce
Nástupce	1582–1585 úřad neobsazen, poté Adam II. z Hradce
Stranická příslušnost
Členství	Španělská strana
Narození	9. červenec 1530 zámek Velké Meziříčí
Úmrtí	27. říjen 1582 na Dunaji u Lince
Místo pohřbení	katedrála svatého Víta
Národnost	Čech
Choť	Marie Manrique de Lara y Mendoza
Rodiče	Jan IV. z Pernštejna a Hedvika ze Šelmberka
Děti	Johana z Pernštejna, Alžběta Isabela z Pernštejna, Hedvika, Hyppolita, Jan V. z Pernštejna, Anna Marie, Anna, Františka z Pernštejna, Polyxena z Pernštejna, Vilém, Václav, Elvíra, Beatrix, Vratislav, Vojtěch, Luisa, Maxmilián z Pernštejna, Eleonora, Bibiana Margaretha z Pernštejna, František
Příbuzní	Vojtěch II. z Pernštejna a Jaroslav z Pernštejna (sourozenci) Václav Eusebius Popel z Lobkovic (vnuk)
Profese	diplomat, politik
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	Řád zlatého rouna
Commons	Vratislav II. z Pernštejna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav II. z Pernštejna řečený Nádherný (9. červenec 1530 Velké Meziříčí^[1] – 27. říjen 1582 na Dunaji u Lince) byl český šlechtic z rodu Pernštejnů, diplomat a nejvyšší kancléř Českého království. Jeho otcem byl Jan IV. z Pernštejna, matkou byla Hedvika ze Šelmberku.

Život

Ve 13 letech byl poslán do Vídně, kde se stal společníkem budoucího císaře Maxmiliána II. S ním navštívil Brusel, zúčastnil se Šmalkaldské války. Poté ho doprovázel do Španělska, kde prožil čtyři roky. Již od mládí se Vratislav s budoucím císařem velice spřátelil, což mu později pomohlo k jeho politické kariéře. Maxmilián později Vratislava často pověřoval diplomatickými úkoly. V roce 1554 např. v Anglii zastupoval panovníka na svatbě španělského krále Filipa II. s Marií Tudorovnou, dcerou krále Jindřicha VIII. Poté byl jako první český šlechtic přijat v Antverpách mezi rytíře řádu Zlatého rouna.^[2] V roce 1566 byl jmenován nejvyšším kancléřem – tento úřad vykonával až do své smrti. Byl také členem tajné dvorské rady. Po úmrtí polského krále Zikmunda II. Augusta 7. července 1572 byl Vratislav spolu s Vilémem z Rožmberka určen za vůdce slavnostního poselstva, které mělo přesvědčit polský volební sněm o výhodách habsburské kandidatury.^[3]

Rodina

Dne 14. září 1555 se ve Vídni oženil se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara y Mendoza, dvorní dámou budoucí císařovny Marie Španělské. Jejich manželství bylo velice plodné. Narodilo se jim 21 dětí (8 synů a 13 dcer), řada z nich ovšem zemřela již v dětství nebo v mládí. Vratislava přežili jen synové Jan a Maxmilián a osm dcer. Pokračovatel rodu Pernštejnů Jan zahynul roku 1597 při obléhání turecké pevnosti Rábu v Uhrách. Nejznámější představitelkou rodu se stala Vratislavova dcera Polyxena, provdaná nejprve za nejvyššího purkrabího Českého království Viléma z Rožmberka a po jeho smrti a několika letech vdovství za nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic.^[5]

Mecenáš umění a věd

Vratislav vydatně podporoval umění a vědu. Od počátku své kariéry se dával portrétovat císařskými dvorskými umělci. V Tovačově obohatil rodinnou knihovnu o známá díla soudobé literatury, nakupoval obrazy věhlasných malířů, stavěl a renovoval zámky na svých panstvích (např. v Litomyšli, v Prostějově a Přerově) a zakládal parky a vodní díla. Neměl však obchodní nadání svého děda Viléma II., a proto mu jeho příjmy na tento způsob života nestačily.

Majetkové poměry

Vratislav i jeho manželka vedli poměrně nákladný život a neuměli dobře hospodařit. Vratislav byl jednou z prvních obětí fenoménu tzv.“nepřítomného statkářství“, kdy statky (myšleno veškerý majetek, nikoliv jen zemědělský) začali místo majitelů spravovat cizí lidé – správci.

Byl nucel postupně rozprodávat své majetky. V letech 1552-1562 postupně prodal panství Velké Meziříčí, Třebíč, Křižanov, Hrušovany a Židlochovice. Z finanční krize mu dočasně pomohla předčasná smrt jeho bratra Vojtěcha, po němž v roce 1561 získal Prostějov, Plumlov a Pernštejn. Své sídlo přesunul do Prostějova a díky finančním příjmům z moravských panství mohl rozvíjet své další aktivity. V roce 1565 musel dokonce nechat zastavit rodinné stříbro a šperky u vídeňských židů^[zdroj?]. V roce 1567 dostal od císaře prodloužení zástavy na panství Litomyšl na dalších dvacet let. Z důvodů, že mu zástava nemůže být pro dluhy zabavena, se usadil právě zde a začal budovat zámek jako své hlavní sídlo. Po roce 1576 se však začaly objevovat další finanční problémy a dokonce o něm začaly kolovat fámy, že zneužívá postavení nejvyššího kancléře ve svůj prospěch.

• 
  Vratislav z Pernštejna ve zbroji s řetězem Zlatého rouna (60. léta 16. století)
• 
  Vratislav z Pernštejna, adorující v řádovém rouchu Zlatého rouna (kolem roku 1582)

Smrt a hrob

Vratislav zemřel náhle na lodi při plavbě na řece Dunaji u Lince. Jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné hrobce v Doubravníku. Po roce však byla rakev vyzvednuta a uložena do mramorové tumby se sochou od Giovanniho Antonia Brocca v nově adaptované rodinné kapli Pernštejnů, kterou dala vdova Marie Manrique de Lara adaptovat v chóru katedrály sv. Víta v Praze.

Odkazy

Reference

Literatura

• BENEŠ, Ctirad. Zbroj Vratislava z Pernštejna. Východočeský sborník historický. 1991, roč. 1, s. 121–138. ISSN 1213-1733. 
• BŮŽEK, Václav. Vratislav z Pernštejna mezi Prahou, Litomyšlí a Vídní. (Ke zpravodajskému přínosu listů české a moravské šlechty). Sborník prací východočeských archivů. 2000, roč. 8, s. 24–36. ISSN 0231-6307. 
• FRITZOVÁ, Charlotte; RŮŽIČKA, Jindřich. Španělský sňatek Vratislava z Pernštejna. Sborník prací východočeských archivů. 1975, roč. 3, s. 63–75. ISSN 0231-6307. 
• JEŽ, Radim. Těšínský kníže Fridrich Kazimír a Vratislav z Pernštejna (vzájemné vztahy s edicí korespondence z let 1564-1571). Práce a studie Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Společenské vědy. 2007, roč. 18, s. 137–175. ISSN 1804-1116. 
• KALISTA, Zdeněk. Čechové, kteří tvořili dějiny světa. 3. vyd. Praha: Garamond, 2009. 198 s. ISBN 978-80-7407-055-6. 
• PÁNEK, Jaroslav. Výprava české šlechty do Itálie v letech 1551-1552. 2. vyd. České Budějovice: Veduta, 2003. 183 s. ISBN 80-903040-8-7. 
• VOREL, Petr. Česká a moravská aristokracie v polovině 16. století : edice register listů bratří z Pernštejna z let 1550-1551. Pardubice: Východočeské muzeum, 1997. 320 s. ISBN 80-86046-07-9. 
• VOREL, Petr. Hofmistrovská instrukce Vratislava z Pernštejna z roku 1555. Východočeský sborník historický. 1997, roč. 6, s. 165–182. ISSN 1213-1733. 
• VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 
• VOREL, Petr, a kol. Pernštejnové v českých dějinách : Sborník příspěvků z konference konané 8. - 9. 9. 1993 v Pardubicích. Pardubice: Východočeské muzeum ; Historický klub, 1995. 354 s. 
• TURKOVÁ, Magdaléna. Těšínská knížata a Pernštejnové v polovině 16. století. (Edice listů knížete Václava Těšínského Vratislavu z Pernštejna z let 1556-1579). Východočeský sborník historický. 2005, roč. 12, s. 15–44. ISSN 1213-1733. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav II. z Pernštejna na Wikimedia Commons
• Seznam prací o Vratislavovi II. z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Nález závěti
• genealogy.euweb.cz
• www.geocities.com^{[nedostupný zdroj]}

Pernštejnové
páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici
1. generace	neznámý z Medlova
2. generace	Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220)
3. generace	Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225)
4. generace	Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Kamene a Zubří († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253)
5. generace	Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294)
6. generace	Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318)
7. generace	Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344)
8. generace	Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378)
9. generace	Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426)
10. generace	Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447)
11. generace	Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482)
12. generace	Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534)
13. generace	Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571)
14. generace	Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád)
15. generace	Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda)
Sídla	Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn
Pohřebiště	Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století)