Vlnky Daubechies

Daubechiesové vlnka se 2 nulovými momenty

Daubechiesové vlnky (vlnky Daubechies) jsou rodinou ortogonálních vlnek pojmenovaných podle jejich objevitelky, belgické fyzičky a matematičky Ingrid Daubechies. Používají se při diskrétní vlnkové transformaci, nemají explicitní vyjádření a jejich konstrukce je složitá.

Rodina Daubechiesové vlnek je zajímavá tím, že vlnky mají známý počet nulových momentů. Jsou konstruovány tak, že na dané délce nosiče N 1 {\displaystyle N-1} mají právě maximální počet nulových momentů p {\displaystyle p} . Důsledkem toho je tato vlnka ortogonální na polynomy až do stupně p 1 {\displaystyle p-1} (vlnková transformace bude v odpovídajících místech nulová). Tato vlastnost činí vlnky vhodnými k použití v aplikacích potlačení resp. získání polynomiální části signálu. Další aplikací je použití vlnky jako derivátoru (parciálního diferenciálního operátoru) daného řádu p {\displaystyle p} pro detekci nespojitostí v signálu a jeho derivacích.

Vlnka řádu 1 {\displaystyle 1} (s jedním nulovým momentem) se také nazývá Haarova vlnka.

Vlastnosti
  • asymetrické (až na p = 1 {\displaystyle p=1} )
  • ortogonální, biortogonální
  • délka filtrů (počet koeficientů) N = 2 p {\displaystyle N=2p}
  • kompaktní nosič délky N 1 = 2 p 1 {\displaystyle N-1=2p-1}
  • vlnky ψ {\displaystyle \psi } mají p {\displaystyle p} nulových momentů

Výpočet koeficientů

Koeficienty škálovací funkce (dolní propusti H 0 {\displaystyle H_{0}} při použití ortogonální banky filtrů) musejí splňovat následující podmínky.

Normalizace:

n = 0 N 1 h 0 [ n ] = 2 {\displaystyle \sum _{n=0}^{N-1}h_{0}[n]={\sqrt {2}}} nebo n = 0 N 1 h 0 [ n ] = 2 {\displaystyle \sum _{n=0}^{N-1}h_{0}[n]=2} (pak je třeba výsledné koeficienty podělit hodnotou 2 {\displaystyle {\sqrt {2}}} )

z čehož plyne

n = 0 N 1 ( h 0 [ n ] ) 2 = 1 {\displaystyle \sum _{n=0}^{N-1}(h_{0}[n])^{2}=1} nebo n = 0 N 1 ( h 0 [ n ] ) 2 = 2 {\displaystyle \sum _{n=0}^{N-1}(h_{0}[n])^{2}=2} (pak je třeba výsledné koeficienty podělit hodnotou 2 {\displaystyle {\sqrt {2}}} )

Ortogonalita:

n = 0 N 1 h 0 [ n ] h 0 [ n 2 k ] = 0 {\displaystyle \sum _{n=0}^{N-1}h_{0}[n]h_{0}[n-2k]=0} pro k 0 {\displaystyle k\not =0}

Nulovost momentů (uhlazenost, podmínka dolní propusti, regulárnosti):[1]

n = 0 N 1 ( 1 ) n h 0 [ n ] n m = 0 {\displaystyle \sum _{n=0}^{N-1}(-1)^{n}h_{0}[n]n^{m}=0} pro 0 m < N / 2 {\displaystyle 0\leq m<N/2}

Existuje více řešení (je ovšem třeba odlišit dolní propust od horní).

Vlnky se označují jako Dx, kde x je buď počet koeficientů ( N {\displaystyle N} ) nebo počet nulových momentů ( p {\displaystyle p} ), tedy např. D8 může být vlnka s 8 koeficienty (a čtyřmi nulovými momenty).

Příklad

Výpočet vlnky se 4 koeficienty (označované jako D4) v MATLABu (místo h 0 {\displaystyle h_{0}} je použito pouze značení h {\displaystyle h} ):

t = solve(
	'h0*h0 + h1*h1 + h2*h2 + h3*h3 = 1', % normalizace
	'h2*h0 + h3*h1 = 0', % ortogonalita
	'+(0^0)*h0 -(1^0)*h1 +(2^0)*h2 -(3^0)*h3 = 0', % nulovost nultého
	'+(0^1)*h0 -(1^1)*h1 +(2^1)*h2 -(3^1)*h3 = 0' % a prvního momentu (podmínky uhlazenosti)
);
r=length(t.h0); % počet řešení
s=[1:r]; eval( [t.h0(s) t.h1(s) t.h2(s) t.h3(s)] ) % zobrazit řešení

Řešení (pouze dolní propusti):

h0 h1 h2 h3
−0.129409522551260 0.224143868042014 0.836516303737808 0.482962913144534
0.482962913144534 0.836516303737808 0.224143868042014 −0.129409522551260

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlnky Daubechies na Wikimedia Commons

Reference

  1. ADDISON, Paul S. The Illustrated Wavelet Transform Handbook. [s.l.]: CRC Press, 2002. 353 s. Dostupné online. ISBN 0750306920, ISBN 9780750306928. Kapitola 3.5 Daubechies wavelets, s. 104. (anglicky) 

Literatura

  • DAUBECHIES, Ingrid. Ten Lectures on Wavelets. Philadelphia, Pennsylvania: Society for Industrial and Applied Mathematics, 1992. xix, 357 s. (CBMS-NSF regional conference series in applied mathematics; sv. 61). Dostupné online. ISBN 0898712742. (anglicky)