Stearan hořečnatý

Stearan hořečnatý
vzorec
vzorec
Obecné
Systematický názevhořečnatá sůl kyseliny oktadekanové
Sumární vzorecC₃₆H₇₀MgO₄
Identifikace
Registrační číslo CAS557-04-0
Vlastnosti
Molární hmotnost590,512 Da
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stearan hořečnatý (též stearát hořečnatý; systematický název je hořečnatá sůl kyseliny oktadekanové) je organická sloučenina s chemickým vzorcem Mg(C18H35O2)2. Jedná se o sůl obsahující dva ekvivalenty stearátu (aniont kyseliny stearové) a jeden hořečnatý kationt (Mg2+). Stearan hořečnatý je bílá pevná látka tající při 88 °C, nerozpustná ve vodě a všeobecně považovaná za bezpečnou pro konzumaci člověkem. Díky této široce uznávané neškodnosti se často používá jako excipient[2] při výrobě lékových tablet, tobolek a prášků[3]. Je užitečný i díky svým lubrikačním vlastnostem, protože zabraňuje složkám přípravků lepit se na výrobní zařízení při lisování do podoby tablet; je nejčastěji používaným lubrikantem pro tyto účely[4]. Používá se také k vázání cukru v tvrdých cukrovinkách a je běžnou složkou přípravků pro děti. Jako potravinářská přísada má kód E 572. V čisté práškové formě je nebezpečný pro riziko výbuchu prachu[5], ale mimo výrobní závody není praktické riziko příliš vysoké.

Při použití jako plnivo při výrobě tobolek a tablet, například vitamínů, je zdrojem této látky obvykle hovězí tuk. Avšak existuje čím dál více výrobků pro vegetariány, u kterých je uvedeno, že obsahují stearan hořečnatý z rostlinných zdrojů.

Stearan hořečnatý je hlavní složkou „vanových kol“. Při použití mýdla ve tvrdé vodě tvoří stearan hořečnatý a vápenatý bílou pevnou látku nerozpustnou ve vodě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnesium stearate na anglické Wikipedii.

  1. a b Magnesium stearate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://pubs.acs.org/cen/whatstuff/86/8601sci3.html
  3. SWORBRICK, James, James C. Boylan. Encyclopedia of pharmaceutical technology. [s.l.]: [s.n.], 1990. ISBN 0824728246, ISBN 9780824728243. S. 2274. 
  4. WEINER, Myra L., Lois A. Kotkoskie. Excipient Toxicity and Safety. [s.l.]: [s.n.], 1999. Dostupné online. ISBN 0824782100, ISBN 9780824782108. S. 10. 
  5. International Chemical Safety Card 1403
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.