Richard Belcredi
Richard hrabě Belcredi | |
---|---|
Richard hrabě Belcredi | |
Předseda Správního soudního dvora Rakouska | |
Ve funkci: 1881 – 1895 | |
Panovník | František Josef I. |
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1881 – 1902 | |
Panovník | František Josef I. |
5. předseda ministerské konference Rakouského císařství | |
Ve funkci: 27. červenec 1865 – 7. únor 1867 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Alexandr Mensdorff-Pouilly |
Nástupce | Friedrich Ferdinand von Beust |
3. český místodržitel | |
Ve funkci: 1864 – 1865 (už v letech 1863–1864 pověřen správou) | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Ernst Leopold von Kellersperg (pověřen správou) |
Nástupce | Antonín Lažanský z Bukové (pověřen správou) |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1871 – 1872 | |
Panovník | František Josef I. |
Ve funkci: 1864 – 1865 | |
Panovník | František Josef I. |
Hlava (šéf) zemské vlády Rakouského Slezska | |
Ve funkci: 10. října 1862 – 28. dubna 1863 (už 29. března 1861 do 10. října 1862 pověřen správou) | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Gustav Ignác Chorinský (úřad sloučen s moravským místodržitelstvím) |
Nástupce | Hermann von Pillersdorff |
Poslanec Slezského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1860 ? – ??? | |
Narození | 12. února 1823 Jimramov Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. prosince 1902 (ve věku 79 let) Gmunden, Horní Rakousy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Hrobka Belcrediů |
Choť | Anna z Weldenu |
Rodiče | Eduard Belcredi Marie z Fünfkirchenu |
Děti | Ludvík Egbert Marie Karolína Karolína Kristýna |
Příbuzní | Egbert Belcredi (sourozenec) Karel Belcredi, Jindřich Belcredi a Richard Belcredi (vnoučata) |
Alma mater | Univerzita Karlova Vídeňská univerzita |
Profese | soudce, právník a politik |
Ocenění | 1878 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1040) Královského uherského řádu sv. Štěpána velkokříž |
Commons | Richard Belcredi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard hrabě Belcredi (12. února 1823 Jimramov[1] – 2. prosince 1902 Gmunden[2]) byl rakouský politik z moravské větve původně italského šlechtického rodu Belcrediů; ministerský předseda Rakouska a český místodržící.
Život
Richard Belcredi studoval v Litomyšli gymnasium a v Praze a Vídni práva, a v roce 1854 byl povolán jako okresní hejtman ve Znojmě, roku 1860 do Slezského zemského sněmu a poté do rakouské Říšské rady (poslancem 1861–1865). V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska (v jiných korunních zemích monarchie se tato funkce nazývala místodržícím), a konečně roku 1864 tajným radou a místodržitelem Čech. Byl členem Panské sněmovny Říšské rady.
V doplňovacích zemských volbách v Čechách v únoru 1864 byl zvolen i na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou.[3] Rezignoval v říjnu 1865.[4] Na sněm se vrátil ještě v doplňovacích volbách v září 1871.[5]
Zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně. Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem zlatého rouna a velkokřížem Královského uherského řádu sv. Štěpána.[6]
„Ministerstvo tří hrabat“
Poté, co se císař František Josef I. v roce 1865 zklamán odklonil od liberálů kolem ministerského předsedy Antona von Schmerlinga kvůli neustálým turbulencím (viz Dějiny Rakouska), věnoval se osobě Richarda Belcrediho, známého svým konzervativismem a jmenoval jej státním ministrem a ministerským předsedou.
Zprávu, že byl požádán, aby se ujal funkce státního ministra v čele vlády, přijal jako osobní oběť a ujal se jí pouze z pocitu zodpovědnosti věrného úředníka. Poté napsal své ženě: „císař je mnou přímo posedlý a prohlásil, že v této neveselé době plné nebezpečí ve mně spatřuje čestného muže, na kterého by se mohl bezvýhradně spolehnout. Kéž dostojím jeho očekávání a neodmítnu jedinou jeho naději“.
Po odchodu z úřadu předsedy ministerské konference působil v letech 1881–1895 jako prezident Správního soudního dvora ve Vídni.[7]
Manželství a potomci
Oženil se 17. srpna 1854 ve Štýrském Hradci s baronkou Annou von Welden (1834–1918). Měli spolu syna a dvě dcery.
- 1. Ludvík Egbert (4. 2. 1856 Znojmo – 6. 9. 1914 Líšeň), c. k. komorník, tajný rada, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, manž. 1885 Marie von Franckenstein (25. 12. 1859 Mnichov – 9. 8. 1938 Gmunden)[8][9]
- 2. Marie Karolína (6. 5. 1858 Znojmo – 22. 1. 1912 Bordighera), manž. 1882 Maximilián von Vittinghoff (7. 7. 1854 Budíškovice – 29. 10. 1926 Alland)[8]
- 3. Karolína Kristýna (20. 11. 1863 Praha – 29. 7. 1923 Gmunden), dáma Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni[8]
Zajímavost
V roce 1888 byla na jeho počest pojmenována jedna z významných pražských ulic, spojující Letnou s Holešovicemi jako Belcrediho třída. Tento název jí vydržel až do německé okupace a pak ještě krátce po skončení války. Od roku 1990 nese ulice jméno Milady Horákové.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, snímek 00360
- ↑ Das Vaterland, 2. 3. 1864, s. 2.
- ↑ Fremden-Blatt, 6. 10. 1865, s. 3.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
- ↑ Richard Belcredi v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 87.
- ↑ a b c http://patricus.info/Rodokmeny/Belcredi.txt
- ↑ LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
- ↑ ANDRLE, Petr. OSOBNOST: Klidná síla šlechetnosti…. neviditelnýpes.lidovky.cz [online]. 2015-01-07 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
Literatura
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 33.
- ŠÚSTKOVÁ, Hana. Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861–1918) : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 8 (20) – Supplementum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, 2006. 112 s. ISBN 80-7368-512-4.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 349–350.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Belcredi na Wikimedia Commons
Předsedové ministerské konference | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alexandr Mensdorff-Pouilly | 1865–1867 Richard Belcredi | Nástupce: Friedrich Ferdinand von Beust |
Místodržitelé Českého království (1850–1918) | |
---|---|
1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918) | |
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu |