Operátor hustoty

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Operátor hustoty (též matice hustoty nebo statistický operátor) je operátor používaný pro popis kvantového stavu systému. Na rozdíl od vlnové funkce je obecnější, protože kromě čistých kvantových stavů popisuje i měřitelné vlastnosti statistických souborů kvantových stavů, tedy případ, kdy pracujeme se směsí různých kvantových stavů, které jsou zastoupeny s jistými pravděpodobnostmi. Takové statistické soubory se nazývají smíšenými stavy.

Operátor hustoty se široce používá v teorii dekoherence a obecně v teorii otevřených kvantových systémů, kdy se systém nevyvíjí koherentně, tj. podle Schrödingerovy rovnice, ale je průběžně měřen svým okolím. V takovém případě nelze formalismus vlnové funkce využít, protože systém je procesem měření z čistého kvantového stavu pomalu přeměňován na stav smíšený.

Matematické zavedení

Mějme statistickou směs kvantových stavů (smíšený stav), kde se s pravděpodobností p i {\displaystyle p_{i}} nalézá systém v čistém stavu | ψ i {\displaystyle |\psi _{i}\rangle } , pak operátor hustoty W {\displaystyle W} (někdy také ρ {\displaystyle \rho } ), definujeme jako

W = i p i | ψ i ψ i | {\displaystyle W=\sum _{i}p_{i}|\psi _{i}\rangle \langle \psi _{i}|} ,

kde

i p i = 1 . {\displaystyle \sum _{i}p_{i}=1\;.}

Jestliže je stavový vektor | ψ {\displaystyle |\psi \rangle } reprezentován sloupcovou maticí, pak je W {\displaystyle W} maticí čtvercovou, jejíž dimenze odpovídá dimenzi Hilbertova prostoru systému.

Dá se dokázat, že normalizační podmínka pro součet pravděpodobností je ekvivalentní podmínce pro stopu matice

Tr W = 1 {\displaystyle \operatorname {Tr} \,W=1} .

Pokud jsou všechny pravděpodobnosti p i {\displaystyle p_{i}} kromě jedné rovny nule, potom operátor hustoty popisuje čistý kvantový stav. Podobně jako se vlnový vektor může nacházet v superpozici stavů, může i operátor hustoty čistého stavu být v dané bázi nediagonální. Jedině pro čisté stavy však bude platit podmínka

Tr W 2 = 1 , {\displaystyle \operatorname {Tr} \,W^{2}=1\;,}

což snadno nahlédneme převedením operátoru hustoty do báze, ve které je diagonální. (Čistý stav musí mít všechny vlastní hodnoty kromě právě jedné rovny nule.)

Měření systému ve smíšeném stavu

Máme-li určitou pozorovatelnou veličinu popsanou operátorem A ^ {\displaystyle {\hat {A}}} , pak je střední hodnota získaná při jejím měření ve stavu popsaném W {\displaystyle W} dána jako

A ^ = Tr W A ^ {\displaystyle \langle {\hat {A}}\rangle =\operatorname {Tr} \,W{\hat {A}}} .

Pravděpodobnost naměření hodnoty a j {\displaystyle a_{j}} je pak dána jako:

w a j = i p i ψ i | P ^ a j | ψ i = Tr W P ^ a j = Tr P ^ a j W P ^ a j   , {\displaystyle w_{a_{j}}=\sum _{i}p_{i}\langle \psi _{i}|{\hat {P}}_{a_{j}}|\psi _{i}\rangle =\operatorname {Tr} W{\hat {P}}_{a_{j}}=\operatorname {Tr} {\hat {P}}_{a_{j}}W{\hat {P}}_{a_{j}}\ ,}

kde operátor P ^ a j {\displaystyle {\hat {P}}_{a_{j}}} je projekční operátor do podprostoru odpovídajícího vlastní hodnotě a j {\displaystyle a_{j}} , tedy P ^ a j = | a j a j | {\displaystyle {\hat {P}}_{a_{j}}=|a_{j}\rangle \langle a_{j}|} , pokud je vlastní hodnota nedegenerovaná. V maticové reprezentaci jsou pravděpodobnosti dány čtverci diagonálních elementů matice hustoty.

Časový vývoj smíšeného stavu

Je-li vývoj čistého stavu popsán evolučním operátorem U ^ ( t , t 0 ) {\displaystyle {\hat {U}}(t,t_{0})} , tedy platí

| ψ ( t ) = U ^ ( t , t 0 ) | ψ ( t 0 )   . {\displaystyle |\psi (t)\rangle ={\hat {U}}(t,t_{0})|\psi (t_{0})\rangle \ .}

Pak je vývoj stavu W = i p i | ψ i ψ i | {\displaystyle W=\sum _{i}p_{i}|\psi _{i}\rangle \langle \psi _{i}|} popsaný výrazem:

W ( t ) = i p i U ^ ( t , t 0 ) | ψ i ( t 0 ) ψ i ( t 0 ) | U ^ + ( t , t 0 ) = U ^ ( t , t 0 ) W ( t 0 ) U ^ + ( t , t 0 )   . {\displaystyle W(t)=\sum _{i}p_{i}{\hat {U}}(t,t_{0})|\psi _{i}(t_{0})\rangle \langle \psi _{i}(t_{0})|{\hat {U}}^{+}(t,t_{0})={\hat {U}}(t,t_{0})W(t_{0}){\hat {U}}^{+}(t,t_{0})\ .}

Vidíme tedy, že pravděpodobností p i {\displaystyle p_{i}} se s časem nemění. Na systému samozřejmě během evoluce nebylo provedeno žádné měření. Derivováním této rovnosti získáme evoluční rovnici pro smíšený stav

d W ( t ) d t = 1 i [ H ^ ( t ) , W ( t ) ] {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} W(t)}{\mathrm {d} t}}={\frac {1}{i\hbar }}[{\hat {H}}(t),W(t)]} ,

kde H ^ {\displaystyle {\hat {H}}} je Hamiltonián systému v daném čase. Tato rovnice se nazývá Liouvilleova, nebo Liouville-von Neumannova.

Statistické aplikace

Máme-li systém popsaný hamiltoniánem H ^ {\displaystyle {\hat {H}}} , který se nalézá v tepelné lázni o teplotě T {\displaystyle T} (kanonický statistický soubor), pak je stav systému dán operátorem

W = exp ( 1 k B T H ^ ) / Z , {\displaystyle W=\exp(-{\frac {1}{k_{B}T}}{\hat {H}})/Z\;,}

kde T {\displaystyle T} je termodynamická teplota systému a k B {\displaystyle k_{B}} je Boltzmannova konstanta. Kanonická partiční suma Z {\displaystyle Z} je dána normovací podmínkou

Z = Tr exp ( 1 k B T H ^ )   . {\displaystyle Z=\operatorname {Tr} \,\exp(-{\frac {1}{k_{B}T}}{\hat {H}})\ .}

To je ale totéž, jako

Z = i g i exp ( 1 k B T ϵ i ) {\displaystyle Z=\sum _{i}g_{i}\exp(-{\frac {1}{k_{B}T}}\epsilon _{i})} ,

kde ϵ i {\displaystyle \epsilon _{i}} jsou velikosti energetických hladin (vlastních hodnot hamiltoniánu) a g i {\displaystyle g_{i}} jejich degenerace.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Operátor hustoty na Wikimedia Commons