Michael Mark Woolfson
Michael Mark Woolfson | |
---|---|
Narození | 9. ledna 1927 Glasgow |
Úmrtí | 23. prosince 2019 (ve věku 92 let) |
Alma mater | Jesus College Institut vědy a techniky Manchesterské university |
Povolání | fyzik, astronom, planetary scientist a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Institut vědy a techniky Manchesterské university (1950–1952) Cavendishova laboratoř (1952–1954) Univerzita v Cambridgi (1954–1955) Institut vědy a techniky Manchesterské university (1955–1965) Yorská univerzita (1965–1994) |
Ocenění | společník Královské společnosti (1984) Hughesova medaile (1986) Gregori Aminoff Prize (1992) Fellow of the Royal Astronomical Society The Dorothy Hodgkin Prize |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Michael Mark Woolfson (9. ledna 1927 – 23. prosince 2019)[1][2] byl britský fyzik a astrofyzik zabývající se především vznikem a vývojem planet a hvězd, rentgenovou krystalografií a biofyzikou. Byl emeritním profesorem teoretické fyziky na Univerzitě v Yorku[3] a členem Mezinárodní astronomické unie.[4]
Roku 1964 se zabýval vývojem sluneční soustavy a navrhl tzv. teorii zachycení, kterou se snažil nahradit mlhovinovou hypotézu (podle níž Slunce a planety vznikly gravitačním kolapsem molekulárního mračna), v té době většinou astronomů zavrhovanou. Podle Woolfsonovy teorie stály za vznikem planet slapové interakce mezi Sluncem a nějakou blízko procházející protohvězdou. Slunce podle Woolfsona mohlo zachytit část materiálu z řídké atmosféry protohvězdy a z tohoto materiálu by se pak mohly vytvořit současné planety.[5] V 90. letech 20. století však mlhovinová hypotéza zažila svůj návrat, způsobený zejména astronomickými pozorováními extrasolárních planetárních systémů v různé fázi vývoje, které odpovídaly jejím předpovědím.[6]
Bibliografie
Michael Woolfson je autorem nebo spoluautorem následujících knih s fyzikální či astrofyzikální tematikou:
- Origin of the Solar System: The Capture Theory. Chichester: Ellis Horwood Ltd., 1989. Dostupné online. ISBN 047021466X. (anglicky) (spoluautor John R. Dormand)
- Physical and Non-Physical Methods of Solving Crystal Structures. Cambridge: Cambridge University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0521412994. (anglicky) [nedostupný zdroj] (spoluautor: Fan Hai-fu)
- An introduction to X-ray crystallography. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 0521412714. (anglicky)
- The Origin and Evolution of the Solar System. London: Institute of Physics Publishing, 2000. Dostupné online. ISBN 075030457X. (anglicky)
- Planetary Science: The Science of Planets Around Stars. London: Institute of Physics Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN 075030815X. (anglicky) (spoluautor: George H. A. Cole)
- Mathematics for Physics. Oxford; New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9780199289295. (anglicky) (spoluautor: Malcolm S. Woolfson)
- Everyday Probability and Statistics: Health, Elections, Gambling and War. London: Imperial College Press, 2008. Dostupné online. ISBN 9781848160330. (anglicky)
- Materials, Matter & Particles: A Brief History. London: Imperial College Press, 2009. Dostupné online. ISBN 1848164599. (anglicky) [nedostupný zdroj]
- Time, Space, Stars and Man: The Story of the Big Bang. London: Imperial College Press, 2009. ISBN 1848162731. (anglicky)
Reference
- ↑ Prof Michael Woolfson, FRS [online]. Debrett's Limited [cit. 2010-05-03]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
- ↑ Remembering Michael Woolfson (1927 to 2019) [online]. University of York, 2020-01-15 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
- ↑ Professor Michael Woolfson, MA (Oxon), PhD, DSc (Manchester), CPhys, FRAS, FInstP, FRS [online]. University of York, rev. 2009-7-28 [cit. 2010-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Michael M. Woolfson [online]. International Astronomical Union, rev. 1988-1-4 [cit. 2010-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DORMAND, John R.; WOOLFSON, Mark M. The capture theory and planetary condensation. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 1971, roč. 151, s. 307–301. Dostupné online [PDF]. ISSN 0035-8711. (anglicky)
- ↑ New Solar Systems [online]. University of Tennessee, Department of Physics and Astronomy [cit. 2010-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
Hughesova medaile | |
---|---|
1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper |