Lineární přenos energie

Lineární přenos energie (LET) je fyzikální veličina popisující hustotu předávání energie prostředí ionizujícím zářením. Používá se pro popis vlastností ionizujícího záření v dozimetrii.

LET je definován pouze pro nabité částice a to jako poměr:

${\displaystyle L_{\Delta }=\left({\frac {dE}{dl}}\right)_{\Delta }}$

přitom ${\displaystyle dl}$ tu je vzdálenost, kterou částice prošla, a ${\displaystyle dE}$ energie, kterou po této dráze předala prostředí pomocí nepružných srážek doprovázených přenosem energie nižším jak ${\displaystyle \Delta }$.

LET představuje přechodovou veličinu mezi dozimetrií a mikrodozimetrií. Zároveň je to nestochastická veličina jako třeba dávka, na druhé straně ale díky omezení předávané energie zohledňuje lokální depozici energie - čím nižší je ${\displaystyle \Delta }$, tím blíže k místu primární interakce je energie nakonec deponována.

Při ${\displaystyle \Delta \rightarrow \infty }$ je LET číselně roven brzdné schopnosti nabité částice pro nepružné srážky.

Koncept LET byl zaveden v padesátých letech 20. století.

Literatura

• ICRU report 36, 1983
• Principy a praxe radiační ochrany, editor Vladislav Klener. Azin CZ, Praha, 2000