Idomeneo

Idomeneo
Základní informace
Žánropera seria
SkladatelWolfgang Amadeus Mozart
LibretistaGiambattista Varesco
Počet dějství3
Originální jazykitalština
Literární předlohaAntoine Dauchet: Idomeneo
Datum vzniku1780
Premiéra29. ledna 1781, Mnichov, Cuvilliés-Theater
Česká premiéra13. ledna 1792, Praha, Nosticovo divadlo (koncertně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Idomeneo, plným názvem Idomeneo, re di Creta (Idomeneus, král krétský), dřívějším názvem také Idomeneus, je opera seria Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1781. V českém prostředí se uvádí také pod názvem Idomeneus. Autorem libreta je Giambattista Varesco. Poprvé byla uvedena 29. ledna 1781 v Mnichově.

Hlavní postavy

  • Idomeneus (italsky Idomeneo), krétský král (tenor)
  • Idamantes, jeho syn (soprán)
  • Arbakes (tenor)
  • Ilia, dcera trojského krále Priama (soprán)
  • Elektra, dcera mykénského krále Agamemnona (soprán)

Obsah

Idomeneo je opera seria o třech dějstvích. Její děj je odvozen z antické pověsti – odehrává se na Krétě po skončení trojské války.

První dějství

Idamentes, syn krétského krále Idomenea, se zamiluje do zajaté trojské princezny Ilie. Na její počest nechá propustit všechny trojské zajatce a to právě ve chvíli, kdy se dozvídá, že jeho otec zahynul na moři při návratu z trojské války. Idomeneus však nezahynul – byl zachráněn, když Neptunovi slíbil, za svou záchranu život prvního, koho potká po návratu na Krétu. Tím je (jak jinak) jeho syn Idamantes.

Druhé dějství

Idomeneus se snaží oklamat Neptuna tím, že odešle Idamanta do dalekého Arga, kde se má oženit s královskou dcerou Elektrou. Neptun ale tento podvod nedovolí – nenechá loď odjet a jako pomstu posílá na Krétu netvora, který hubí vše živé.

Třetí dějství

Idamantes se loučí s Iliou a odchází bojovat proti Neptunovu netvorovi. Mezitím lid Kréty naléhá na Idomenea, aby označil viníka Neptunovy nepřízně – ten nakonec přiznává, že on sám je příčinou a obětí má být jeho syn. Když se Idamantes slavně vrací z vítězného boje s netvorem, dozvídá se, že má být obětován a k této oběti svoluje. Ilia se nabízí jako oběť místo něj. Oba milenci se přou o to, kdo z nich má být obětován, tak dlouho, až se ozve z podzemí Neptunův hlas, který nařizuje, že se Idomeneus má vzdát trůnu ve prospěch svého syna, který na něj má usednout spolu se svou manželkou Iliou.

Literatura

  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 108–110. 

Externí odkazy

Opery Wolfganga Amadea Mozarta
Die Schuldigkeit des ersten Gebotes (1767) • Apollo et Hyacinthus (1767) • Bastien et Bastienne (1768) • La finta semplice (1769) • Mitridate, re di Ponto (1770) • Ascanio in Alba (1771)  • Betulia liberata (1771) • Il sogno di Scipione (1772) • Lucio Silla (1772) • Thamos, König in Ägypten (1773/74) • La finta giardiniera (1775) • Il re pastore (1775) • Zaide (Fragment) (1779/80) • Idomeneo (1781) • Únos ze serailu (Die Entführung aus dem Serail) (1782) • L'oca del Cairo (fragment) (1783) • Lo sposo deluso (fragment) (1783) • Der Schauspieldirektor (1786) • Figarova svatba (Le nozze di Figaro) (1786) • Don Giovanni (1787) • Così fan tutte (1790) • La clemenza di Tito (1791) • Kouzelná flétna (Die Zauberflöte) (1791)
Mozart
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb139150983 (data)
  • CANTIC: 981058523070906706
  • GND: 30010829X
  • LCCN: n81048154
  • MBW: 500f765e-6984-4d87-b963-a6058205dc0a
  • NLI: 987007581262605171
  • PLWABN: 9810607953305606
  • SELIBR: 274934
  • SUDOC: 027571963
  • VIAF: 186123892