Eulerova faktorizační metoda

Eulerova faktorizační metoda, pojmenovaná po Leonhardu Eulerovi, je metoda hledání prvočíselného rozkladu založená na možnosti zapsat zkoumané přirozené číslo N jako součet dvou čtverců dvěma různými způsoby:

  N = a 2 + b 2 = c 2 + d 2 {\displaystyle \ N=a^{2}+b^{2}=c^{2}+d^{2}}

Odečtením c 2 {\displaystyle c^{2}} a b 2 {\displaystyle b^{2}} od obou stran získáváme rozdíl dvou čtverců:

  a 2 c 2 = d 2 b 2 {\displaystyle \ a^{2}-c^{2}=d^{2}-b^{2}}

a odtud plyne, že

( a c ) ( a + c ) = ( d b ) ( d + b ) {\displaystyle (a-c)\cdot (a+c)=(d-b)\cdot (d+b)}

Bez újmy na obecnosti lze předpokládat, že d {\displaystyle d} a b {\displaystyle b} jsou buď obě sudá, nebo lichá, tedy že jejich rozdíl bude sudý. Nechť k {\displaystyle k} je největší společný dělitel ( a c ) {\displaystyle (a-c)} a ( d b ) {\displaystyle (d-b)} , tedy

( a c ) = k l {\displaystyle (a-c)=kl} , ( d b ) = k m {\displaystyle (d-b)=km} a N S D ( l , m ) = 1 {\displaystyle NSD(l,m)=1}

Dosadíme-li získaný vztah do rovnosti součinů výše, máme l ( a + c ) = m ( d + b ) {\displaystyle l\cdot (a+c)=m\cdot (d+b)}

Protože jsou l {\displaystyle l} a m {\displaystyle m} nesoudělná, musí být ( a + c ) {\displaystyle (a+c)} dělitelné m {\displaystyle m} . Tato myšlenka dává:

  ( a + c ) = m n {\displaystyle \ (a+c)=mn} a   ( d + b ) = l n {\displaystyle \ (d+b)=ln}

Ze získaných rovností plyne 2 c = ( a + c ) ( a c ) = m n k l {\displaystyle 2c=(a+c)-(a-c)=mn-kl} a 2 d = ( d b ) + ( d + b ) = k m + l n {\displaystyle 2d=(d-b)+(d+b)=km+ln} , odkud po dosazení do původního zapsání N {\displaystyle N} máme:

N = 1 4 [ ( m n k l ) 2 + ( k m + l n ) 2 ] = 1 4 ( m 2 n 2 + k 2 l 2 + k 2 m 2 + l 2 n 2 ) = 1 4 ( m 2 + l 2 ) ( k 2 + n 2 ) {\displaystyle N={\frac {1}{4}}\left[\left(mn-kl\right)^{2}+\left(km+ln\right)^{2}\right]={\frac {1}{4}}\left(m^{2}n^{2}+k^{2}l^{2}+k^{2}m^{2}+l^{2}n^{2}\right)={\frac {1}{4}}\left(m^{2}+l^{2}\right)\left(k^{2}+n^{2}\right)}