Dei Verbum

Dei Verbum je věroučná konstituce Druhého vatikánského koncilu o Božím zjevení, jeden z nejdůležitějších dokumentů církevního sněmu, který se konal v letech 1962–1965. Konstituci vyhlásil papež Pavel VI. 18. listopadu 1965 poté, co ji schválili shromáždění biskupové v poměru 2 344 ku 6.

Struktura

Dokument je rozdělený do následujících kapitol:

1. Předmluva
2. Zjevení
3. Předávání Božího zjevení
4. Boží inspirace a výklad Písma svatého
5. Starý Zákon
6. Nový Zákon
7. Písmo svaté v životě církve

Pokud se na tento dokument odkazuje, nepoužívají se čísla kapitol, ale čísla odstavců, jichž je 26.

Obsah

Konstituce nepoužívá tradičního rozlišování dvou pramenů víry, Písma a tradice. Zdůrazňuje, že oba tyto zdroje tvoří jeden celek. Slovo Boží a jeho předávání vychází z jednoho pramene, z Božího zjevení. "Jeden je posvátný poklad slova Božího a církev koná posvátnou službu tím, že toto slovo slyší, chrání a vykládá…Je třeba stále více prameny slova Božího studovat a hledat správný výklad Písma, které je nejvyšším pravidlem víry, hlasem Ducha svatého.“.^[1]

Související články

• Druhý vatikánský koncil
• Církev

Externí odkazy

• Český překlad konstituce Dei Verbum

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.