Claude Brasseur
Claude Brasseur | |
---|---|
Claude Brasseur v roce 2011 | |
Rodné jméno | Claude Pierre Espinasse |
Narození | 15. června 1936 Neuilly-sur-Seine Francie Francie |
Úmrtí | 22. prosince 2020 (ve věku 84 let) 14. pařížský obvod |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
Alma mater | Simonův kurz Juillijská kolej |
Aktivní roky | 1955–dodnes |
Choť | Peggy Rocheová Michele Cambonová |
Děti | Alexandre Brasseur |
Rodiče | Pierre Brasseur Odette Joyeuxová |
César | |
1980 – Válka policajtů Nejlepší herec ve vedlejší roli 1977 – Záletník | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Claude Braseur [klód brasör], rodným jménem Claude Pierre Espinasse [klód espinas] (15. června 1936 Neuilly-sur-Seine – 22. prosince 2020[1]) byl francouzský divadelní a filmový herec, dvojnásobný držitel ocenění César.
Život a kariéra
Pocházel z uměleckého prostředí, oba jeho rodiče, otec Pierre Brasseur i matka Odette Joyeuxová, byli významní francouzští herci. Hercem se stal i jeho syn Alexandre Brasseur.
Původně vůbec nechtěl být hercem a toužil se stát novinářem. Nicméně rodinné předpoklady se nakonec nezapřely. Po absolutoriu pařížské konzervatoře začal hrát v řádném angažmá nejprve na divadle.
Ve filmu se poprvé objevil už v roce 1956 ve snímku Země, odkud přicházím, nicméně poměrně dlouhou dobu hrál spíše drobnější a epizodní role. Do hlavních rolí se začal prosazovat až v 70. letech 20. století. Jeho herecký projev byl charakteristický střízlivostí, neokázalostí, uměřeností a civilním projevem, který se dobře uplatnil jak v úlohách charakterních, tak i v rolích komické povahy.
Jednalo se také o sportovce, reprezentoval Francii na Zimních olympijských hrách 1964 v Innsbrucku v jízdě na bobech, v roce 1983 se zúčastnil Rallye Paříž-Dakar, kde dělal 2. pilota Jackymu Ickxovi.
Filmografie (výběr)
- 1956: Země, odkud přicházím (Le Pays, d'où je viens), režie Marcel Carné
- 1959: Luční ulice (Rue des Prairies), režie Denys de La Patellière
- 1960: Oči bez tváře (Les Yeux sans visage), režie Georges Franju
- 1962: Desátník smolař (Le Caporal épinglé), režie Jean Renoir
- 1963: Germinal (Germinal), režie Yves Allégret
- 1963: Banánová slupka (Peau de banane), režie Marcel Ophüls
- 1964: Banda pro sebe (Bande à part), režie Jean-Luc Godard
- 1966: Rvačka v Panamě (Du rififi à Paname), režie Denys de La Patellière
- 1972: Hezká holka jako já (Une belle fille comme moi), režie François Truffaut
- 1974: Ledová ňadra (Les Seins de glace), režie Georges Lautner
- 1975: Agrese (L'Agression), režie Gérard Pirès
- 1976: Záletník (Un éléphant ça trompe énormément), režie Yves Robert
- 1976: Barocco (Barocco), režie André Téchiné
- 1978: Peníze těch druhých (L'Argent des autres), režie Christian de Chalonge
- 1978: Docela obyčejný příběh (Une histoire simple), režie Claude Sautet
- 1979: Válka policajtů (La Guerre des polices), režie Robin Davis
- 1980: Večírek (La Boum), režie Claude Pinoteau
- 1980: Bankéřka (La Banquière), režie Francis Girod
- 1981: Mužská záležitost (Une affaire d'hommes), režie Nicolas Ribowski
- 1981: Černý talár pro vraha (Une robe noire pour un tueur), režie José Giovanni
- 1982: Legitimní násilí (Légitime violence), režie Serge Leroy
- 1983: Zločin (La Crime), režie Philippe Labro
- 1985: Mistři gagu (Les Rois du gag), režie Claude Zidi
- 1985: Detektiv (Détective), režie Jean-Luc Godard
- 1986: Sestup do pekel (Descente aux enfers), režie Francis Girod
- 1986: Cikánka (La Gitane), režie Philippe de Broca
- 1990: Vražedný tanec (Dancing Machine), režie Gilles Béhat
- 1993: Cukr, káva, limonáda (Un, deux, trois, soleil), režie Bertrand Blier
- 1999: Rozvrat (La Débandade), režie Claude Berri
- 2000: Herci (Les Acteurs), režie Bertrand Blier
- 2006: Le Héros de la famille (Le Héros de la famille), režie Thierry Klifa
- 2006: Sedadla v parteru (Fauteuils d'orchestre), režie Danièle Thompson
Ocenění
César
- Ocenění
- 1977: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Záletník
- 1980: César pro nejlepšího herce za film Válka policajtů
- Nominace
- 1979: César pro nejlepšího herce za film Docela obyčejný příběh
- 1993: César pro nejlepšího herce za film Le Souper
Molièrova cena
- Nominace
- 2000: Molièrova cena pro herce za představení À torts et à raisons
Reference
- ↑ L’acteur Claude Brasseur est mort. Le Monde.fr. 2020-12-22. Dostupné online [cit. 2020-12-22]. (francouzsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Claude Brasseur na Wikimedia Commons
- Claude Brasseur v Česko-Slovenské filmové databázi
- Claude Brasseur na Kinoboxu
- Claude Brasseur v Internet Movie Database (anglicky)
- Claude Brasseur v databázi AlloCiné (francouzsky)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Držitelé Césara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli | |
---|---|
1976–1979 | 1976 Jean Rochefort (Ať začne slavnost...) • 1977 Claude Brasseur (Záletník) • 1978 Jacques Dufilho (Krab bubeník) • 1979 Jacques Villeret (Robert a Robert) |
1980–1989 | 1980 Jean Bouise (Hlavička) • 1981 Jacques Dufilho (Špatný syn) • 1982 Guy Marchand (Svědek) • 1983 Jean Carmet (Bídníci) • 1984 Richard Anconina (Ahoj, tajtrlíku!) • 1985 Richard Bohringer (Zúčtování) • 1986 Michel Boujenah (Tři muži a nemluvně) • 1987 Pierre Arditi (Mélo) • 1988 Jean-Claude Brialy (Les Innocents) • 1989 Patrick Chesnais (Předčitatelka) |
1990–1999 | 1990 Robert Hirsch (Hiver 54, l'abbé Pierre) • 1991 Jacques Weber (Cyrano z Bergeracu) • 1992 Jean Carmet (Děkuji, živote) • 1993 André Dussollier (Srdce v zimě) • 1994 Fabrice Luchini (Tout ça... pour ça!) • 1995 Jean-Hugues Anglade (Královna Margot) • 1996 Eddy Mitchell (Le bonheur est dans le pré) • 1997 Jean-Pierre Darroussin (Rodinný průvan) • 1998 Jean-Pierre Bacri (Stará známá písnička) • 1999 Daniel Prévost (Blbec k večeři) |
2000–2009 | 2000 François Berléand (Můj malý podnik) • 2001 Gérard Lanvin (Někdo to rád jinak) • 2002 André Dussollier (Důstojnický pokoj) • 2003 Bernard Le Coq (Se souvenir des belles choses) • 2004 Darry Cowl (Na ústa ne) • 2005 Clovis Cornillac (Lži a zrady) • 2006 Niels Arestrup (Tlukot mého srdce se zastavil) • 2007 Kad Merad (Neboj, jsem v pořádku) • 2008 Sami Bouajila (Svědci) • 2009 Jean-Paul Roussillon (Vánoční příběh) |
2010–2019 | 2010 Niels Arestrup (Prorok) • 2011 Michael Lonsdale (O bozích a lidech) • 2012 Michel Blanc (Ministr) • 2013 Guillaume de Tonquédec (Jméno) • 2014 Niels Arestrup (Zamini) • 2015 Reda Kateb (Hippocrate) • 2016 Benoît Magimel (Hlavu vzhůru!) • 2017 James Thierrée (Monsieur Chocolat)• 2018 Antoine Reinartz (120 BPM) • 2019 Philippe Katerine (Utop se, nebo plav) |
2020–dodnes | 2020 Swann Arlaud (Chvála Bohu) • 2021 Nicolas Marié (Sbohem, blbci!) • 2022 Vincent Lacoste (Ztracené iluze) • 2023 Bouli Lanners (Noc 12.) |