Chronologie novodobých židovských sídel v Zemi izraelské
Země izraelská je zhruba dnešní stát Izrael a Palestinská autonomie. Sídla jsou setříděna podle data založení, nebo začátku osídlení Židy.
Presionistická alija
- Roku 1561 bylo obnoveno osídlení města Tiberias. V průběhu stejného roku založili Gracia Mendes Nasi a Josef Nasi v okolí Tiberiasu sedm dalších židovských vesnic.
- Na začátku 19. století se skupina studentů Vilenského ga'ona přistěhovala do Země izraelské a obnovila židovské osídlení Safedu a okolní oblasti a posílila osídlení v Jeruzalému a Hebronu.
- Od roku 1860 začaly být židovské čtvrti poprvé stavěny i mimo Staré město. (Viz Útěk z hradeb).
Kromě židovských imigrantů se do Země izraelské stěhovali i jiní. V souvislosti ukončení stavby Suezského průplavu se roku 1867 mnoho egyptských dělníků nemohlo vrátit do jejich domovů, jelikož během absence byly zabrány jejich bratry, a tak se spousta z nich usídlila v budoucím Izraeli a Palestině. Roku 1857 Osmanská říše lákala lidi z celého světa k osidlování země. Šanci využili američtí kolonisté, němečtí Templeři a alžírští uprchlíci před převratem. Z těchto uprchlíků pochází významný klan al-Husajní, který kdysi ovládal Jeruzalém. Během stejného období se do země stěhovali i Čečenci a Bosňané.
Během trvání první alijy v letech 1882–1904
rok | Kibucy | Mošavy | Místní rady (malá města) | Městské rady (velká města) | Společné osady | poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1878 | Gaj Oni | Petach Tikva | Petach Tikva byla nakonec místo v údolí Achor založena vedle vesnice Um Labes, poblíž řeky Jarkon. Gaj Oni bylo opuštěno a roku 1882 na stejné místě vyrostlo sídlo Roš Pina | |||
1882 | Roš Pina | Rišon le-Cijon | ||||
1883 | Mazkeret Batja | Nes Cijona | ||||
1884 | Byl založeno Neve Cedek – první židovská čtvrť v Jaffě a budoucí část Tel Avivu | |||||
1887 | Gedera | |||||
1889 | Bat Šlomo | |||||
1890 | Rechovot | |||||
1891 | Chadera | |||||
1896 | Metula | |||||
1899 | Ilanija | |||||
1900 | Beerševa | Během tohoto roku se v arabském městě začala rozrůstat malá židovská komunita, až se Beerševa stala roku 1948 židovským městem. | ||||
1901 | Kfar Tavor | |||||
1903 | Kfar Saba | Atlit |
Během trvání druhé alijy v letech 1904–1914
rok | Kibucy | Mošavy | Místní rady (malá města) | Městské rady (velká města) | Společné osady | poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1905 | Tel Chaj | |||||
1908 | Kvucat Kineret | Micpa | ||||
1909 | Deganija Alef | Tel Aviv (založen pod jménem Achuzat Bajit) | Deganija Alef ve stejném roce opuštěna | |||
1910 | Deganija Alef | Deganija Alef obnovena | ||||
1911 | Ben Šemen | Znovuobnovena roku 1952 | ||||
1912 | Kfar Urija | Tento rok poprvé postaven, ale bylo zničeno během nepokojů v Palestině roku 1929. Obnoveno roku 1944, ale znovu zničeno v roce 1948 v důsledku první arabsko-izraelské války. Naposledy znovuobnoveno roku 1949. | ||||
1913 | Karkur | Karkur se sloučil s Pardes Chana v roce 1969. |
Během trvání Britského mandátu Palestina v letech 1917–1948 a prvních pár měsíců státu Izrael
rok | Kibucy | Mošavy | Místní rady (malá města) | Městské rady (velká města) | Společné osady | poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1920 | Deganija Bet | Bejt Jatir | ||||
1921 | Tel Josef | Nahalal | Ramat Gan | |||
1922 | Bejt Alfa | Merchavija | Giv'atajim | |||
1923 | Ramat ha-Šaron | |||||
1924 | Magdiel * | Herzlija | * Roku 1964 se sloučil s dalšími 3 sídly a vytvořilo se tak město Hod ha-Šaron. | |||
1925 | Giv'at ha-Šloša | Ramatajim * | Kirjat Ata ** | * Roku 1964 se sloučil s dalšími 3 sídly a vytvořilo se tak město Hod ha-Šaron. ** Viz Krajot | ||
1926 | Ramat David | Bejt Še'arim | Bat Jam | |||
1927 | Bejt Zera | Hadar ** | * Viz Hitjašvut ha-Elef. ** Roku 1964 se sloučil s dalšími 3 sídly a vytvořilo se tak město Hod ha-Šaron | |||
1928 | Bejt ha-Šita | Ganej Hadar | ||||
1929 | Netanja | |||||
1930 | Na'an | |||||
1931 | Ejn ha-Choreš | |||||
1932 | Ma'abarot | Avichajil *, Be'er Ganim **, Ganej Am *, Jarkona *, Kfar Bilu *, Neta'jim *, Tel Cur **, Ramat Tjumakin ** | Even Jehuda | * Viz Hitjašvut ha-Elef. ** Později se sloučily s městem Even Jehuda. | ||
1933 | Mišmarot | Eljašiv Cofit * Gibton * | Ramot ha-Šavim | * Viz Hitjašvut ha-Elef | ||
1934 | Kirjat Bialik | |||||
1935 | Kfar Ma'as * | * Viz Hitjašvut ha-Elef | ||||
1936 | Nir David * (založeno pod názvem Tel Amal). | Kfar Chitim * Rišpon ** | Cholon | * Viz Hradba a věž. ** Viz Hitjašvut ha-Elef. | ||
1937 | Ejn Gev *, Ejn ha-Šofet *, Ginosar *, Kfar Menachem *, Kfar Szold, Ma'oz Chajim *, Masada *, Sde Nachum *, Ša'ar ha-Golan *, Tirat Cvi *, Uša * | Bejt Josef *, Cur Moše *, Mišmar ha-Šloša *, Moledet * | Kfar Šmarjahu | * Viz Hradba a věž. | ||
1938 | Alonim *, Ejlon *, Ejn ha-Mifrac *, Chanita *, Kfar Masaryk *, Kfar Ruppin *, Ma'ajan Cvi *, Ma'ale ha-Chamiša *, Mesilot *, Neve Ejtan *, Tel Jicchak * | Bejt Jehošua *, Ge'ulim *, Ramat Hadar **, Sde Warburg *, Šarona * | Šavej Cijon * | * Viz Hradba a věž. Roku 1964 se sloučil s dalšími třemi sídly a vytvořil tak město Hod ha-Šaron. | ||
1939 | Afek *, Amir *, Bejt Oren *, Dafna **, Dalija *, Dan **, Gešer *, Ha-Zor'im *, Chamadija *, Kfar Glikson *, Machanajim *, Negba *, Neve Jam *, Sde Elijahu * | Kfar Netter *, Kfar Warburg, Šadmot Dvora * | Kirjat Ono | * Viz Hradba a věž. ** Viz Mecudot Usiškin. | ||
1940 | Bejt Hilel * Še'ar Jašuv ** | Pardesija | * Osada byla opuštěna pár let po založení a znovu obydlena roku 1949. ** Viz Mecudot Usiškin. | |||
1943 | Gvulot | |||||
1944 | Ha-Gošrim * | Giv'at Šmu'el | * Viz Mecudot Usiškin. | |||
1945 | Gal'ed, Chukok | Kirjat Jam * | * Viz Krajot. | |||
1946 | Ami'ad, Be'eri *, Dovrat, Ejn Curim, Gal On *, Chacerim *, Jechi'am, Mišmar ha-Negev *, Nirim *, Šoval *, Urim * | Kedma *, Kfar Darom *, Kfar Monaš, Nevatim *, Regba, Tkuma * | * Viz 11 bodů v Negevu. | |||
1947 | Alumot *, Ce'elim, Ejal, Gevim, Ha-Ogen, Ma'ajan Baruch, Maš'abej Sade, Mivtachim, Revadim **, Sa'ad, Sufa | * Opuštěno roku 1968 a znovu obydleno v roce 1969. ** Původně postaveno v oblasti Guš Ecion, ale přemístěno během první arabsko-izraelské války v roce 1948 na místo, kde stojí dodnes. | ||||
1948 | Bror Chajil, Cova, Ha-Gošrim, Nachšolim, Necer Sereni, Netiv ha-Lamed He, Rešafim, Sa'ar, Šluchot, Šomrat | Bejt Lechem ha-Glilit *, Bustan ha-Galil, Ha-Jogev, Cherev le-Et, Kfar Chabad, Nordija, Ramat Razi'el, Roglit **, Šoreš, Timorim | Jehud | * Založeno už roku 1906 německou sektou nazývanou Templeři, ale kvůli druhé světové válce byl mošav opuštěn. Roku 1948 byl znovu osídlen Židy. ** Později sloučen s Neve Micha'el. |
Období do šestidenní války (1967)
Od šestidenní války (1967) do současnosti
rok | Kibucy | Mošavy | Místní rady (malá města) | Městské rady (velká města) | Společné osady | poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1967 | Kfar Ecion | Zar'it * | * Viz Operace Sof Sof. | |||
1968 | Argaman | |||||
1969 | Ohad Štula * | Pardes Chana-Karkur | * Viz Operace Sof Sof. | |||
1970 | Cofar | Alon Švut | ||||
1971 | El Rom | |||||
1972 | Afik | |||||
1973 | Kfar Charuv | Ketura | Necer Chazani | |||
1976 | Samar | Magen Ša'ul * | * Viz Ta'anach. | |||
1977 | Bejt Rimon | Bejt El | ||||
1978 | Ortal | Ani'am | Ariel | Neve Zohar | ||
1979 | Ešbal | Ašalim | Avšalom | * Viz Micpim be-Galil. | ||
1980 | Idan | |||||
1981 | Alonej ha-Bašan | Barkan | ||||
1982 | Ejn Tamar | Adora Kalanit | ||||
1983 | Elifaz | Bejt Chagaj | ||||
1984 | Geva Binjamin | |||||
1985 | Šacharut | |||||
1986 | Kochav Ja'ir | Ešchar | ||||
1987 | Avtalijon | |||||
1988 | Giv'at Ela | |||||
1989 | Ne'ot Smadar | Bat Ajin | ||||
1990 | Bejtar Ilit | Avnej Chefec | ||||
1991 | Cur Jig'al | Později se sloučil s Kochav Ja'ir. | ||||
1994 | Modi'in | |||||
1996 | Bat Chefer | |||||
1998 | Achuzat Barak | |||||
2004 | Giv'ot Bar | |||||
2007 | Nican Bet Cur Jicchak | |||||
2008 | ||||||
2009 | Bnej Dekalim Kadita Micpe Ilan | |||||
2010 | Bnej Necarim Ganej Tal Nave Necer Chazani | |||||
2011 | Šlomit | |||||
2012 | Neta Bruchin | Bruchin založen r. 1999, ale až r. 2012 uznán za samost. obec. |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chronology of the Jewish settlement in the land of Israel in modern times na anglické Wikipedii.