Aritmetická posloupnost

Aritmetická posloupnost je druh matematické posloupnosti, kde je stálý rozdíl mezi sousedními členy. Tento rozdíl mezi libovolným členem kromě prvního a předcházejícím členem se obvykle značí d a nazývá diference. Aritmetickou posloupnost lze chápat jako lineární funkci definovanou v oboru přirozených čísel a proto i pro svou jednoduchost je jedním z nejdůležitějších typů posloupností. Zobecněním je aritmetická posloupnost vyššího řádu (někdy též vyššího stupně), jejíž i-tý člen lze vyjádřit jako hodnotu nějakého pevného polynomu pro dané i. Řád aritmetické posloupnosti pak definujeme jako stupeň tohoto polynomu, přičemž posloupnost samých nul má řád -1.[1]

Vzorce

V následujících vzorcích označuje a n {\displaystyle a_{n}} n-tý člen aritmetické posloupnosti a d její diferenci.

Rekurentní zadání

  • známe některý člen a jeho index: i , a i {\displaystyle i,a_{i}}
  • známe rekurentní vzorec vyjadřující, že sousední členy se liší o konstantu: a n + 1 = a n + d {\displaystyle \,a_{n+1}=a_{n}+d}

Zadání vzorcem pro n-tý člen

a n = a 1 + ( n 1 ) d {\displaystyle a_{n}=a_{1}+(n-1)\cdot d}

Vyjádření r-tého členu z s-tého

a r = a s + ( r s ) d {\displaystyle a_{r}=a_{s}+(r-s)\cdot d}

Součet prvních n členů

s n = n ( a 1 + a n ) 2 = n a 1 + 1 2 n ( n 1 ) d {\displaystyle s_{n}={\frac {n\cdot (a_{1}+a_{n})}{2}}=na_{1}+{\frac {1}{2}}n(n-1)d}

Odvození vzorce pro součet prvních n členů

Animovaný důkaz součtu řady celých čísel 1+2+...+n.

Součet prvních n {\displaystyle n} členů aritmetické posloupnosti lze spočítat následovně:

s n = a 1 + a 2 + + a n = a 1 + ( a 1 + d ) + ( a 1 + 2 d ) + + [ a 1 + ( n 2 ) d ] + [ a 1 + ( n 1 ) d ] {\displaystyle s_{n}=a_{1}+a_{2}+\ldots +a_{n}=a_{1}+(a_{1}+d)+(a_{1}+2d)+\ldots +[a_{1}+(n-2)d]+[a_{1}+(n-1)d]}

Napišme součet znovu, ale v obráceném pořadí sčítanců:

s n = [ a 1 + ( n 1 ) d ] + [ a 1 + ( n 2 ) d ] + + ( a 1 + d ) + a 1 {\displaystyle s_{n}=[a_{1}+(n-1)d]+[a_{1}+(n-2)d]+\ldots +(a_{1}+d)+a_{1}}

Vidíme, že součty odpovídajících členů "pod sebou" jsou stejné:

2 s n = n [ a 1 + a 1 + ( n 1 ) d ] , {\displaystyle 2s_{n}=n\cdot [a_{1}+a_{1}+(n-1)d],}
s n = n ( a 1 + a n ) 2 . {\displaystyle s_{n}={\frac {n\cdot (a_{1}+a_{n})}{2}}.}

Historická souvislost

Pro důkaz vzorce pro výpočet součtu aritmetické posloupnosti (viz přiložený animovaný obrázek) je možné využít příběh o mladém matematikovi K. F. Gaussovi (1777–1855). Když byl Gauss malým žáčkem, potřeboval žáčky jejich učitel zaměstnat, a tak jim zadal úkol sečíst čísla od 1 do 100. Zatímco spolužáci byli teprve na začátku výpočtu, malý žáček Gauss již hlásil výsledek (celkem 5 050). Uvědomil si totiž, že když si napíše řadu čísel 1 až 100 a nad ní stejnou řadu v obráceném pořadí, bude součet pod sebou napsaných čísel vždy 101 (první a poslední člen je 1 + 100 = 101 {\displaystyle 1+100=101} , druhý a předposlední člen je 2 + 99 = 101 {\displaystyle 2+99=101} , atd.) a těchto součtů bude celkem 100. Takže celkový součet bude 100 101 = 10100 {\displaystyle 100\cdot 101=10100} , avšak řada je v něm započtena dvakrát, takže je výsledek nutné vydělit dvěma, a proto bude součet řady s 100 = 100 ( 100 + 1 ) 2 = 5050 {\displaystyle s_{100}={\frac {100\cdot (100+1)}{2}}=5050} .[2]

Příklad

Například je-li a 1 = 5 {\displaystyle a_{1}=-5} a d = 3 {\displaystyle d=3} , pak několik prvních členů aritmetické posloupnosti je: −5, −2, 1, 4, 7, 10, 13, …

Souvislost s aritmetickým průměrem

Pro aritmetickou posloupnost platí, že každý člen kromě prvního je aritmetickým průměrem obou sousedních členů:

  a n = a n 1 + a n + 1 2 {\displaystyle \ a_{n}={\frac {a_{n-1}+a_{n+1}}{2}}}

Obráceně pokud tato vlastnost platí pro všechny členy posloupnosti počínaje druhým, tak se jedná o aritmetickou posloupnost (důkaz např. matematickou indukcí).

Souvislost s geometrickou posloupností

Je-li posloupnost a n {\displaystyle a_{n}} aritmetická, tak je posloupnost b a n {\displaystyle b^{a_{n}}} geometrická (pro libovolný základ b≥0).

Je-li posloupnost g n {\displaystyle g_{n}} geometrická s kladnými členy, tak je posloupnost log b g n {\displaystyle \quad \log _{b}g_{n}} aritmetická (pro libovolný základ b>0, b≠1).

Aritmetická řada

Součet členů aritmetické posloupnosti je označován jako aritmetická řada. Kromě případu posloupnosti samých nul je řada divergentní.

Součet aritmetické řady je dán jako limita posloupnosti n-tých částečných součtů. Platí tedy

lim n s n = ± {\displaystyle \lim _{n\to \infty }s_{n}=\pm \infty } ,

kde kladné znaménko platí pro d > 0 {\displaystyle d>0} anebo d = 0 , a 1 > 0 {\displaystyle d=0,a_{1}>0} a záporné pro d < 0 {\displaystyle d<0} anebo d = 0 , a 1 < 0 {\displaystyle d=0,a_{1}<0} .

Pro a 1 = d = 0 {\displaystyle a_{1}=d=0} je součet

lim n s n = 0. {\displaystyle \lim _{n\to \infty }s_{n}=0.}

Odkazy

Reference

  1. DLAB, Vlastimil. Aritmetické posloupnosti vyšších řádů [online]. MFF UK [cit. 2015-03-17]. Dostupné online. 
  2. ODVÁRKO, Oldřich. Matematika pro gymnázia: Posloupnosti a řady. 2. vyd. Prah: Prometheus, 2002. 126 s. ISBN 80-7196-195-7. S. 40–42. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu aritmetická posloupnost na Wikimedia Commons
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh85120238
  • NLI: 987007531747705171