Žehušice

Žehušice
Empírový zámek v Žehušicích
znak
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Čáslav
Obec s rozšířenou působností	Čáslav (správní obvod)
Okres	Kutná Hora
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°58′10″ s. š., 15°24′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	884 (2024)[1]
Rozloha	8,93 km²[2]
Nadmořská výška	222 m n. m.
PSČ	285 75
Počet domů	309 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Hlavní 107 285 75 Žehušice [email protected]
Starosta	Josef Hrubeš
Oficiální web: www.zehusice.cz
Žehušice
Další údaje
Kód obce	534650
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žehušice (německy Schuschitz) jsou městys v okrese Kutná Hora, osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Obec se skládá z místních částí Žehušice a Bojmany a žije v ní 884^[1] obyvatel. Protéká tudy řeka Doubrava. Severně od Žehušic se do řeky Doubravy vlévá říčka Brslenka.

Historie obce

První písemná zmínka o Žehušicích pochází z roku 1352, kdy ji vlastnil Vítek ze Žehušic. On a jeho synové byli patrony prvního kostela, oni či jejich potomci postavili tvrz, která se připomíná k roku 1544 v majetku zemanů Žehušických z Nestajova. Václavovi Žehušickému byla tvrz za účast ve stavovském povstání roku 1547 zkonfiskována. Dále panství vlastnili páni z Donína a po nich Valdštejnové. Po smrti Ladislava z Valdštejna († 1645) získali obec Thun-Hohensteinové, kteří po roce 1661 zbudovali severně od tvrze zámek s francouzským parkem, proměněným v 19. století v anglický park a rozšířeným o oboru. V roce 1742 proběhla v blízkosti vesnice prusko-rakouská bitva u Chotusic. Roku 1913 Thun-Hohensteinové zámek prodali.^[4]

Současnost

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[5]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav^[6]
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
• 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav^[7]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav^[8]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav^[9]
• 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav^[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932

V městysi Žehušice (814 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] lékař, bednář, cukrář, 2 holiči, 3 hostince, instalace, kolář, 2 kominíci, kovář, 3 krejčí, malíř, mlýn, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 4 pojišťovací jednatelství, pokrývač, porodní asistentka, provazník, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Žehušice, 2 strojírny, trafika, 2 truhláři, velkostatek, zahradník, zámečník, zednický mistr, zubní ateliér.

Přírodní poměry

Západně od vesnice se nachází drobné návrší Žehušická skalka a ještě dále na západ za ní leží přírodní památka Skalka u Žehušic. Rozsáhlé území na východním okraji vesnice zaujímá přírodní památka Žehušická obora, ve které se chová stádo bílých jelenů. U silnice do Borku rostl památný strom Dub u silnice z Borku do Žehušic.

Doprava

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/338 silnice I/2 – Žehušice – Čáslav – Zbýšov.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – Z obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Chvaletice, Kutná Hora, Semtěš, Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Pamětihodnosti

• Žehušický zámek s hospodářskými budovami a parkem - raně barokní stavbu navrhl pro Michaela Osvalda z Thun-Hohensteinu pravděpodobně architekt Francesco Caratti. Velké stavební úpravy v empírovém stylu provedl do roku 1826 Josef Matyáš Thun-Hohenstein.
• Žehušická tvrz s gotickou vstupní branou a dalšími architektonické prvky (přestavěna na dům čp. 18)
• Barokní kostel svatého Marka z roku 1760 s márnicí v maurském slohu
• Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1830 na mostě přes Doubravku
• Kaple svatého Jiří
• Kaple svatého Mikuláše

Rodáci

• František Vydra (též Franciscus Wydra S. D., 1662–1740), misionář v Peru
• Jan Václav Stich (1746–1803), virtuos na lesní roh pod jménem Giovanni Punto

Další fotografie

• 
  Pošta
• 
  Domky ve středu městečka
• 
  Památný strom Lípa v Žehušicích
• 
  Pamětní deska na rodném domě J. V. Sticha

Odkazy

Reference

Literatura

• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–571. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žehušice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Žehušice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Žehušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.