Římskokatolická farnost Rychnůvek
| Římskokatolická farnost Rychnůvek | |
|---|---|
 Interiér filiálního kostela Božího Těla ve Svatém Tomáši. | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | českokrumlovský |
| Diecéze | českobudějovická |
| Provincie | česká |
| Administrátor excurrendo | J.M. can. Václav Pícha, JC.D. |
| Území farnosti | |
| Jasánky • Rychnůvek • Svatý Tomáš | |
| Kontakt | |
| Doručovací adresa | viz Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov |
| Webové stránky | farnostck |
| [email protected] | |
| IČO | 65028295 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 03/2019 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Rychnůvek je zaniklým územním společenstvím římských katolíků v rámci českokrumlovského vikariátu českobudějovické diecéze.
O farnosti
Historie
Rychnůvek, původně zvaný Německý Rychnov býval kdysi vesnicí, ve které je k roku 1384 doložena plebánie. Z vesnice se v průběhu let stalo městečko a místní farnost byla v roce 1783 povýšena na děkanství. Městečko bylo přirozeným centrem pro osady a samoty v okolí. V letech 1790–1856 zde existoval vikariát, který zahrnoval několik farností.
Do farnosti Rychnůvek patřily osady Rychnůvek, Pasečná, Jasánky, Otov, Růžový Vrch, Horní Hraničná, Dolní Hraničná, Muckenschlag (Komáří Paseka), Horní Ureš, Rožnov, Pernek, Svatý Tomáš, Mezilesí (německy Multerberg), Linda, Multerberské chalupy (německy Multerberger Waldhäuser) a Lindské Chalupy.[1] Po roce 1945 byl Rychnůvek zahrnut do pohraničního pásma a celé městečko bylo srovnáno se zemí.
Vzpomínky P. Jana Ungera
Zajímavým pramenem k historii Rychnůvku, zvláště pak místní farnosti, jsou vzpomínky P. Jana Ungera, který byl v Rychnůvku v letech 1922–1924 kaplanem. Vzpomínky byly sepsány v roce 1944 a dedikovány tehdy ještě žijícímu rychnůveckému děkanovi, P. Vincenci Grossovi. Unger později působil postupně ve Vimperku, Ševětíně a nakonec v Nedvědicích u Soběslavi. Dožil v charitním domově v Senohrabech u Benešova ve středních Čechách, kde dne 6. září 1970 zemřel.
Současnost
Farnost Rychnůvek ke dni 31. 12. 2019 zanikla. Jejím právním nástupce je Římskokatolická farnost Frymburk.[2]
| Kostel | Místo | Bohoslužba | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|
| Kostel sv. Václava | Rychnůvek | zbořený farní kostel | ||
| Kostel Božího Těla | Svatý Tomáš | filiální kostel | ||
Odkazy
Reference
- ↑ VENUŠOVÁ, Petra. Historie obce Rychnůvek od roku 1900 až do jejího zániku. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav česko-německých areálových studií a germanistiky, 2018. Bakalářská práce..
- ↑ Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-03.
Související články
Externí odkazy
- Vzpomínky P. Jana Ungera na působení v Rychnůvku
| Farnosti Českokrumlovského vikariátu | |
|---|---|
| Benešov nad Černou • Besednice • Blansko u Kaplice • Boletice • Brloh • Cetviny • Černá v Pošumaví • Černice • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Vltavice • Frymburk • Hodňov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chvalšiny • Jablonec • Kájov • Kaplice • Kapličky • Křemže • Malonty • Malšín • Omlenice • Ondřejov • Pohorská Ves • Pohoří na Šumavě • Polná na Šumavě • Přední Výtoň • Přídolí • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Rychnov nad Malší • Rychnůvek • Slavkov • Soběnov • Svéraz • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vitěšovice • Vyšší Brod • Zátoň • Zlatá Koruna • Zvonková | |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Česko | Křesťanství
